Zkoušky podlahového vytápění

Prvním předpokladem je, že rozdělovače a sběrače jsou již zhotoveny a instalovány na svá místa podle projektu.



1. PŘIPOJENÍ TRUBEK


Způsob napojení konců topných trubek závisí především na druhu použitého materiálu trubek:


1. Pokud jsou trubky z měkčího polyolefinu, vyhovují mosazné spojky. Tyto spojky spolu s uzavíracími marmatúrami dávají spolehlivé napojení pouze v tom případě, kdy je záruka, že během provozu nedojde žádné mechanické namáhání spoje. Tyto spojky jsou nerozebiratelné.


2. Jedním z hlediska dostupnosti a spolehlivosti je způsob napojení trubek na armatury pomocí prechodiek d / G. Existují dva typy:

- Průchodka bez kovového zálisky,

- Průchodka s mosazným zálisky.


Oba typy vyžadují jako mezičlánek radiátorové šroubení příslušné dimenze pro pohotové napojení a odpojení konců trubek od armatur. Tím se současně zajistí "rozoberatel'nosť" spoje. Vyrábějí se v provedení s vnějším a vnitřním závitem.


Spoj mezi průchodkou a volným koncem trubky se provádí polyfůzním svárem za tepla pomocí speciální armatury. Tento úkon vyžaduje dostatečnou praxi, aby spoj byl spolehlivě těsný a současně nežádoucím zúžením hrdla trubky při svaření neomezoval cirkulaci.


Pokud jsou trubky velmi tuhé, může dìlat problém jejich ohnutí na malý rádius při výstupu na rozdělovač. V takovém případě se doporučují aplikovat polyolefinové 90 ° kolena požadované dimenze. Výstup trubek z betonové podlahy je třeba řešit odborně, přičemž je třeba použít elektroinstalační ohebné hadice.



2. NAPOUŠTĚNÍ SYSTÉMU


Po napojení všech obvodů na rozdělovači a sběrač trubky se napustí upravenou vodou obohacenou inhibitorem. Nejúčelněji je napouštět topné okruhy cirkulačním způsobem. Pomocí čerpadla (např. Ponorného) z nádrže (polyetylénová kanystr) s upravenou vodou, která je umístěna v blízkosti sběrače, tlačí se voda přes napúšt'ací kohout sběrače do systému. Na napouštěcí kohout rozdělovače je napojena hadice, druhým koncem vyvedena do uvedené nádrže. Takto získáme uzavřený cirkulační okruh. Pustí se čerpadlo a systém se naplní bez nutnosti odvzdušnění. Přitom je třeba dbát o to, aby v zásobníku byl stále dostatek vody.


Při použití bezbarvý trubek lze průběh Vodovodní zkontrolovat vizuálně. Napouštět se může i po jednotlivých obvodech uzavíráním a otevíráním příslušných armatur.



3. TLAKOVÁ ZKOUŠKA


Trubkový systém naplníme vodou a provedeme tlakovou zkoušku, která se skládá ze dvou částí:

a) tlaková zkouška klasické kotlové části a části rozvodů,

b) tlaková zkouška trubkových rozvodů v podlaze.


Tlakovou zkouškou prověříme těsnost systému přetlakem podle udání výrobce trubek. Je jedním z nejdůležitějších úkonů montáže.


Tlakovou zkoušku klasické kotlové části a části rozvodů známe z oblasti konvekčního vytápění, proto není náplní této kapitoly.


Tlaková zkouška trubkových rozvodů v podlaze se provádí těsně po napuštění systému topnou vodou. Proto před tlakování třeba zkontrolovat, zda uzavírací armatury hlavních přívodů k rozdělovači a sběrači jsou dobře uzavřené. Doporučuje se odpojit i tyto přívody, protože v případě netěsnosti může unikat přetlak přes hlavní uzavírací armaturu do rozvodného systému a kotlového okruhu. Tento únik bychom dokázali jen těžko identifikovat.


Přes napouštěcí kohout rozdělovače se napojí speciální tlakovací čerpadlo, kterým se dotlačí tlak vody na pětinásobek provozního tlaku. Po dosažení předepsaného přetlaku se uzavře napouštěcí kohout. Zkontrolují se těsnosti spojů na všech armaturách, spoje na potrubí, jakož i celý potrubní systém na podlaze.


Přetlak v potrubí musí setrvat alespoň po dobu 24 hodin. Za tento čas tlak může klesnout pouze na hodnotu 2/3 původního zkušebního přetlaku. Tento pokles částečně lze připsat elasticitě plastových trubek (tzv. Studená tekutost plastů).


Pokud se při tlakové zkoušce zjistí ledajaká netěsnost, je třeba závadu odstranit a zkoušku zopakovat.


Během trvání tlakové zkoušky se celý trubkový systém uložený na podlaze vyfotografuje. Přitom je třeba dbát na to, abychom zachytili všechny detaily. Tento fotografický dokument se pak archivuje u dodavatele systému. Později se může využít při odstraňování poruch vyvolaných lidským faktorem (prese kání, provrtá ne trubky v podlaze).


Betonování se provede v natlakování stavu. Přetlak třeba v trubkách ponechávány 7 dnů od skončení betonážních prací. Tlak přitom může klesat samovolně bez podrobnějšího dotlakovania. O výsledku tlakové zkoušky se napíše záznam do montážního deníku.



4. TOPNÁ ZKOUŠKA


První topná zkouška se může uskutečnit až po 28 dnech po betonování. První zatopit musí probíhat ne prudkým nárůstem teploty topné vody. Doporučuje se vyhřátí betonové podlahy s dynamikou 5 ° C za den (vztahuje se to na teplotu podlahy). Tomuto růstu zhruba odpovídá nárůst teploty topné vody o 0,5 ° C za hodinu. O průběhu topné zkoušky se provede záznam do stavebního deníku.


Topnou zkoušku děláme tak, že se postupným zvyšováním teploty o 3 ° C na den dosáhne plánovaná teplota topného média. Přitom dbáme, aby se:

- Po topné zkoušce překontrolovali všechny závitové spoje a těsnění,

- Podlahová krytina neuložila dříve než 14 dní po topné zkoušce,

- Podlahové povlaky nalepovaly na studenou podlahu příslušným lepidlem a teplota se začala zvyšovat až na třetí den po nalepení; postupně se má teplota rozložit do tří dnů až do dosažení výše provozní teploty topného média.



5. ZAREGULOVANÍ SYSTÉMU


Po úspěšné topné zkoušce se na ekvitermním regulátoru nastaví hodnoty, které jsou v souladu s výpočetními hodnotami podle projektu I (závislost střední teploty topné vody tm od venkovní teploty vzduchu te). Zkontrolují se nastavené údaje na ochranném systému proti překročení dovolených maximálních teplot topné vody a nastaví se všechny regulační elementy na rozdělovačů podle výsledků hydraulického výpočtu, které jsou uvedeny na výkresové dokumentaci (vertikální schéma rozvodů). Pak se pustí vytápění. Po najetí provozních teplot se mohou na elektrickém regulátoru podle potřeb nebo požadavků investora nastavit poklesy nebo zvýšení teplot. Jednotlivé okruhy se mohou doregulovat zvlášť.


Při programovém ustanovení regulace podle spínacích hodin je třeba vzít v úvahu zhruba tříhodinový teplotní fázový posuv (tepelná setrvačnost podlahy).


Po zabetonování trubek podlahového vytápění do konstrukce podlahy udělá dodavatel funkční zkoušku. Tato trvá nejdéle 15 dnů a pokud při ní nenastane porucha topného systému, lze na vychladlý povrch topné podlahy klást podlahovou krytinu.


V této kategorii nejsou žádné výrobky.

chat 0917 133 662 info@atria.sk Máte otázku?
Napíšte nám správuclear
Správa bola odoslaná. ZATVORIŤ
isoOdporučený termostat
Junkers CW100
format_align_justifyRebrkov raditory
Odporučený rebríkový radiátor
settings_backup_restoreOdporučené čerpadl
Čerpadlá
IBO OHI
isoOdporučený termostat
Protherm Thermolink P2
isoOdporučený termostat
Buderus RC 300
isoOdporučený termostat
Vaillant multiMATIC 700
isoOdporučený termostat
Emos EMP911
swap_callsOdporučené potrubie
Pex-AL-Pex 16x2
call_splitOdporučené rozdeľovače
Odporučené rozdeľovače
merge_typeOdporučené spojky
Odporučené spojky
border_outerOdporučené dosky
Odporučené systémové dosky
powerOdporučené pirly
Odporučené vykurovacie tye
flip_to_frontOdporučené skrinky
Odporučené skrinky