Regulace teplovodního podlahového vytápění se může realizovat:

• jako noční pokles teploty,
  
• podle teploty místnosti,
  
• podle teploty venkovního vzduchu,
  
• pro krytí částečného zatížení,
  
• jako temperování podlahy,
  
• jako ochrana proti přehřátí.
  

NOČNÍ POKLES TEPLOTY

Spínací hodiny regulátoru v závislosti na venkovní teplotě přepínají v určený čas na nižší teplotu, nebo dokonce vypínají zdroj tepla z provozu. Při provozu s nočním poklesem teploty, pokud současně prudce neklesá venkovní teplota, pracuje podlahové vytápění s nižší přívodní teplotou, aby prostorová teplota klesla na požadovanou nižší hodnotu. Přitom zdroj tepla dodává odpovídající nižší množství tepla. Při úplném vypnutí zdroje tepla, podlaha vykuřují ~ dále svou velkou akumulační hmotou. Současně je třeba brát v úvahu i časové chování podlahového vytápění: nastavený program působí s přibližně 4 až 8 hodinovým časovým posunem (např. Začátek nočního programu od 16. hodiny- pokles prostorové teploty začíná až kolem 22. hodiny). Podobně je to při opětovném zvýšení teploty na denní hodnoty.

REGULACE PODLE TEPLOTY MÍSTNOSTI

Při tomto způsobu regulace se podlahové teplovodní vytápění reguluje prostorovým termostatem v referenční místnosti. Takto se zohledňuje vliv náhle vzniklé poruchové veličiny tam, kde bezprostředně působí (např. Cizí teplo z osob, zařízení, slunečního záření). Změna poruchové veličiny se projeví na teplotě místnosti prakticky okamžitě. Odpovídající reakce akčního členu, ovládaného regulátorem, která by měla vliv této změny odstranit, se v důsledku velké akumulační schopnosti podlahového vytápění projeví s velkým zpožděním. Navzdory samoregulačnímu efektu neprospívá takové regulační chování ani ke zlepšení pocitu tepelné pohody v místnosti, ani k úsporám energie. Proto se regulace podlahového teplovodního vytápění podle teploty v místnosti obecně nedoporučuje.

REGULACE PODLE TEPLOTY VNĚJŠÍHO VZDUCHU

Celkový tepelný výkon, potřebný na krytí tepelných ztrát se předává výhradně podlahovou topnou plochou. Takový systém vytápění lze spolehlivě regulovat pouze zařízením regulujícím teplotu přívodní vody v závislosti na teplotě venkovního vzduchu - ekvitermní regulací. Této regulaci odpovídá funkční zapojení složené z regulátoru, čidla teploty venkovního vzduchu a čidla teploty topné vody. Akčními členy jsou směšovací ventily, třícestný, nebo čtyřcestný se servopohony, které natočením klapky zajišťují nastavení poměru směšování přívodní topné vody z kotle a vratné topné vody ze soustavy podlahového vytápění.

V případě velkých poměrů míchání, které jen těžko umíme zabezpečit charakteristikami směšovacích armatur, musíme do funkčního schématu zapojení zařadit i propojení zkratem, kde je nastaven stálý průtok prostřednictvím regulačního dvoucestného ventilu.